|
|
Návrh nových laboratorních úloh v síťovém simulátoru OMNeT++
Vlašín, Martin ; Polák, Josef (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem čtyř laboratorních úloh s využitím simulačního nástroje OMNeT++ a rozšířením Inet Framework. Témata navržených úloh jsou zaměřena na směrovací protokoly, zajištění kvality síťových služeb, technologie použité v lokálních počítačových sítích a srovnání vlastností aktivních síťových prvků. První úloha obsahuje srovnání vlastností a směrovacích technik protokolů RIPv2 a OSPFv2, včetně vlivu rozdělení OSPF sítě na menší oblasti. Druhá úloha se zaobírá technikami pro řízení kvality služeb, konkrétně frontou FIFO, PQ a WFQ. Cílem je srovnání dosažených hodnot parametrů definujících kvalitu síťových služeb pro jednotlivé techniky. Třetí úloha srovnává technologie Ethernet a WLAN, parametry přenosu. Čtvrtá úloha nabízí srovnání vlastností síťových prvků pro tvorbu počítačových sítí, rozbočovač, přepínač a směrovač. V práci je také popsána potřebná teorie síťových technologií a programových prostředků používaných k provedení simulací.
|
|
| |
|
|
"The American Way Is a Hideous Monster:" The Portrayal of American Society in the Poetry of Allen Ginsberg, Gregory Corso, Amiri Baraka and Chen Chen
Moravec Zajkr, Alexandra ; Delbos, Stephan (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazením a kritikou americké společnosti v básnických dílech básníků dvacátého a jednadvacátého století, jmenovitě Allena Ginsberga, Gregoryho Corsa, Amiriho Baraky a Chena Chena, přičemž se zaměřuje především na styl zobrazení a problematiku řešenou ve vybraných básních. Záměrem této práce je určit některá ze zásadních témat jejich kritiky společnosti a ukázat, jaký vliv měl historický kontext na kompozici jejich básní a na kritiku v nich obsaženou. Vybrané básně každého autora jsou analyzovány zvlášť, aby bylo poukázáno na pojmy, které jsou pro jejich zobrazení jedinečné, a také aby bylo ukázáno, že navzdory rozdílům v jejich osobnostech a historických obdobích se určitými otázkami Spojených států zabývali a nadále zabývají básníci dvacátého i jednadvacátého století. Práce však ukazuje, že jejich specifická společenská třída a rasa spolu s historickým kontextem ovlivňují uměleckou tvorbu jednotlivých básníků, a ukazuje, že básníci dvacátého století kladou jiné otázky než básníci jednadvacátého, i když jejich názor na americkou společnost jako celek zůstává kritický.
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
| |
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
|
|
'Zvláštní vztahy' mezi Velkou Británií a Spojenými státy a jejich renesance po 11. září 2001
Žáčková, Olga ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce 'Zvláštní vztahy' mezi Velkou Británií a Spojenými státy a jejich renesance po 11. září 2001 pojednává o nadstandardních britsko-amerických vztazích v historii, ale i v současnosti. Obě země spojuje historie, společný jazyk a kulturní dědictví. Spojené státy americké mají s Británií i úzké vztahy ekonomické i vojenské. Vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi, stejně jako spolupráce tajných služeb, vznikla během druhé světové války a následně byla upevněna v doktríně zadržování vůči Sovětskému svazu. Očekávalo se, že s koncem Studené války britsko-americké zvláštní vztahy zaniknou, ale události 11. září 2001 ukázaly opak. Hlavní roli v těchto znovuobjevených zvláštních vztazích sehrál premiér Tony Blair a jeho vztah k prezidentovi Georgi W. Bushovi.
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
host ::
RSS.